Na ireport.cz vyšel text o tom, proč by mělo být zakázánofotit/nahrávat koncerty mobilem. Text mi připadá tak absurdně krátkozraký, že mě
nutí k reakci.
 |
| Ilustrační foto pro nekomerční účel. |
Debata o plošném zákazu fotit/natáčet mobilem na koncertech
je až nebezpečně podobná debatě o Opět je tu skupina lidí, která by ráda násilím
prosadila svůj individuální zájem tím, že by všem ostatním plošně nechala něco
zakázat (čili pod hrozbou trestu) bez ohledů na nejrůznější následky.
každém jiném plošném zákazu/povinnosti (třeba
debatě o zákazu kouření v hospodách).
Pan Harazim svůj text staví na postojích několika málo
umělců. Zejména zdůrazňuje nedávný koncert kapely Tools, kde byl zákaz
pořizovat jakýkoliv záznam tak přísný, že lidi, kteří ho porušili, byli
z koncertu bez milosti vyvedení, čemuž souhlasně přikyvuje. K tomu zmiňuje
pár dalších hudebníků, kteří na svých vystoupeních lidi s mobilem
v ruce zkrátka nevítají. A těchto pár jmen dává za obecný příklad, jak je
to super, když se na koncertech nesmí fotit a že by to tak mělo být vždy a
všude.
Zakazovací mentalita
Obecně mě děsí tenhle druh mentálního nastavení, kdy někdo
má pocit, že pro dosažení svého komfortu má nárok požadovat omezení všech
ostatních. Obvykle se to projevuje, když někdo někde představu svého komfortu
prožije (třeba na koncertě Tools) a chce, aby to tak bylo zavedeno celoplošně.
Že někdo jiný považuje za komfort něco jiného, není pro zakazovací mentalitu
podstatné.
Je samozřejmě zcela v pořádku, když si konkrétní umělec
nebo jeho management nebo promotér akce stanoví, že na konkrétních vystoupeních
se natáčet/fotit nesmí nebo když takové pravidlo stanoví majitel/provozovatel
podniku, kde se to vystoupení má konat. Jen je vůči případným návštěvníkům fér na
to upozornit dřív, než si zakoupí vstupenky. Když se to dozví až po zakoupení
lístků, je to už nefér, ale pak je nejlepší reakce příště do toho podniku už
nejít.
Je, a vždycky musí být, ale naprosto stejně v pořádku, když
si umělec, jeho management, promotér nebo ten provozovatel stanoví, že na konkrétních
vystoupeních si fanoušci můžou natáčet co a jak chtějí. Pan Harazim to možná
neví, ale mnoho umělců používá příspěvky od fanoušků ze svých koncertů například
i jako součást svého PR na sociálních sítích. Je pochopitelné, že spoustu lidí rozsvícené
displeje na koncertech ruší a rozčilují. Může se jim to tisíckrát nelíbit, ale
to je tak všechno. Jediná logická reakce takových nespokojenců má být ať už do
toho podniku nebo na koncert toho umělce víckrát nejít.
Nikdo jiný nesmí mít právo stanovovat pravidla pro chování v soukromém
prostoru než majitel či provozovatel toho prostoru. Tohle se mnohým nebude líbit,
ale stejně jako hospoda, i třeba pražská O2 Aréna nebo Fórum Karlín jsou soukromé
prostory a jaká pravidla si tam stanoví, má být pouze na jejich majitelích.
Selektivní zákaz?
Marně přemýšlím, jak by takový zákaz mohl vypadat a fungovat
v praxi. Týkal by se veškerých hudebních vystoupení? Takže třeba by si
rodiče nesměli natáčet své děti zpívající ve sboru? Turisté by si nesměli točit/fotit
hráče na sklenice s vodou? Nebo by se to týkalo jen velkých koncertů ve
sportovních halách? A jak velký koncert by byl považován za velký a jaký ještě
za malý? Uvědomuje si pan Harazim, že mnoho světových umělců fanoušky při koncertech
přímo vybízí, ať rozsvítí své mobily? Se zákazem by už nesměli a nesměli by se
ani fotit s fanoušky během koncertů, k čemuž občas dochází.
Je pozoruhodné, že mnozí se netají tím, že svobodu klidně
vymění za pohodlí. A je taky pozoruhodné, že mnozí mají tu drzost pro své
pohodlí vyžadovat omezení svobody všem ostatním.
Chcete-li koncerty svých oblíbenců bez otravných svítících
displejů, pořádejte koncerty svých oblíbenců a stanovte si pravidlo zákazu používání
mobilů. Nemáte-li takovou možnost, naléhejte na své oblíbence, ať taková pravidlo
na svých koncertech zavedou. Vyžadovat to na všech koncertech, tedy i na těch,
na které byste nikdy nešli, je pouhé sobectví.
