Michael Jackson není jen občanské jméno krále popu. Díky
obrovské celosvětové základně příznivců je to zároveň prestižní obchodní značka
s milionovou hodnotou. Právě spolehlivá oddanost fanoušků dělá (obzvlášť
od léta 2009) ze jména Michael Jackson jednoduchý marketingový nástroj,
který automaticky mnohonásobně zvyšuje atraktivitu a hodnotu jakéhokoli
produktu, s kterým je spojen. Problém je, že se tak až příliš často děje zcela
bez ohledu na kvalitu a provedení těch produktů.MJ originál vs všechno ostatní
Michael Jackson je známý mnoha věcmi. Mimo jiné perfekcionismem,
touhou po dokonalosti, touhou po originalitě a oblibou překonávat (zdánlivě)
nepřekonatelné. Víceméně každý projekt, do kterého se pustil, byl nějakým
způsobem zásadní. Každým svým projektem posunul hranice proveditelnosti. Při
své věčné snaze být mnohonásobně zajímavější a lepší než ostatní ale nikdy
nezapomínal na samotné provedení. Dbal na nejlepší možnou vizuální podobu
daného díla, na jeho působivost. Vždy kladl maximální důraz na detail a celkovou
přesvědčivost svých uměleckých počinů. Úplně stejně přistupoval ke svým
vystoupením na různých ceremoniálech.
Jinými slovy mu vždycky šlo o to dávat ze sebe jen to
nejlepší, nejpropracovanější, nejkvalitnější, nejzajímavější, co dokáže vymyslet
a vytvořit. Jak
už jsem zmínil v předchozím textu o albu Xscape, vždycky potřeboval mít tisíc
procentní jistotu, že se mu povedlo fakt něco mimořádného, aby to chtěl
zveřejnit.
Je poněkud smutné, že zatímco se MJ ve své tvorbě nikdy
nespokojil s ničím jiným než s tím nejlepším, fanoušci často automaticky
nadšeně vítají všechny nové (co do kvality a provedení velmi diskutabilní)
projekty jen proto, že mají nálepku „Michael Jackson“. Moc rád bych se mýlil.
Obávám se však, že přesně to se opět děje. Reakce typu „lepší aspoň něco než
nic“ jsou toho smutným důkazem.
Hologram ani 3D avatar není žádná novinka
Když se objevila zpráva, že se pro ceremoniál předávání
Billboard Music Awards 2014 připravuje hologramové vystoupení Michaela
Jacksona, téměř každý si vzpomněl na famózní hologram rappera 2Paca na
festivalu Coachella v roce 2012 (iniciátorem té události byl legendární
Dr. Dre).
Nebyl to první hologram hudebního umělce. Byl ale připraven
tak dobře (byť hologram Elvise Presleyho pro vystoupení v American Idol
2007 byl udělaný ještě o něco líp, ale nezaznamenal takový ohlas), že se stal
světovou senzací a oslovil širokou veřejnost.
Samozřejmě se objevily i nesouhlasné názory. Velmi hlasitým
kritikem 2Pacova hologramu byl tehdy na Twitteru například MC Hammer (ano, ten,
co měl hit U Can’t Touch This). Nekritizoval však provedení, ale pouze samotné
využití již nežijící osobnosti pro účely zábavního průmyslu. Přesvědčivý
hologram chvílemi téměř reálného 2Paca ihned vyvolal zvídavé otázky typu, jaké
různé možnosti hologram ještě nabízí a jak moc reálně může postupně
působit.
Nejen z těchto všech důvodů bylo očekávání u předem
ohlášeného hologramu Michaela Jacksona na prestižní akci, jakou Billboard Music
Awards jsou, logicky vysoké. Nikdo nevěděl, co vlastně máme čekat. Všichni jsme
ale předpokládali, že to bude něco jedinečného, výjimečného a alespoň tak působivého,
jako byl právě 2Pac. Vždyť se jedná o vždy jedinečného, výjimečného a puntíčkářského
Michaela Jacksona! O stále větších možnostech moderních technologií ani
nemluvě.
Očekávání vs realita
Přesto, že autentické hologramy již dávno zesnulých umělců
nejsou ničím novým, autentického hologramu Michaela Jacksona jsme se nedočkali.
Místo krále popu na královském trůnu seděl s nohou přehozenou přes
opěradlo někdo jiný, ani zdaleka tak charismatický, jako MJ.
Ano, vím, že k písni Slave To The Rhythm neexistuje
žádné Michaelovo starší vystoupení ani žádná Michaelem vytvořená, natož přímo
Michaelem zatančená choreografie. Tvůrci tudíž neměli žádný s tou písní
spojený autentický materiál k dispozici. To ale nemůže být důvodem k vydávání
za Michaela někoho, resp. něčeho, co připomíná spíš oživlou voskovou MJ figurínu
s obličejem mladého kluka snažícího se jako MJ vypadat. A opravdu
k tomu nelze přistupovat stylem „tohle je Michael Jackson a buďte rádi, že
jsme ho pro vás takto oživili“. Prostě ne!
Upřímně přiznávám, že jsem si nejdřív myslel, že je to
imitátor a ten slibovaný hologram Michaela se objeví nějak v průběhu. Opravdu
mě nenapadlo, že ta osoba snažící se králi popu podobat svým vzhledem a ne moc
dobře napodobovat jeho typické taneční kreace má být přímo on. Vždyť
majklovského na něm nebylo nic. Snad jen účes a bunda. O to víc mě bolelo, když
jsem sledoval všechny reakce nadšené z „návratu krále“.
Nevnímejte to prosím nikdo jako kritizování za každou cenu.
Na to vystoupení jsem se, stejně jako všichni, velmi těšil a strašně rád bych
byl z jeho provedení nadšený. Nemůžu a ani nechci být ale nadšený
z něčeho, co je prezentováno jako král popu, přitom to krále popu jen
vzdáleně připomíná. Neměl by to chtít přijmout žádný fanoušek, který Michaela
uznával za jeho jedinečnost, originalitu a preciznost.
Závěrečný dodatek
V nové reportáži od Access Hollywood vyšlo najevo, že
skutečně nešlo o hologram MJ, ale o počítačově vytvořený 3D avatar, částečně
skutečně doplněný tanečními prvky imitátora. Choreografové a počítačoví grafici
na projektu pracovali prý od prosince 2013. Vzhledem k velmi rozporuplnému
výsledku jejich jistě náročné a vyčerpávající práce mi nezbývá než doufat, že
na to měli buď málo peněz anebo málo času. Protože zkrátka odmítám přijmout, že
to při současných technologických možnostech nešlo udělat mnohem líp.
Přelomově, prostě Michaelovsky. Tvůrcům se v žádném případě nepodařilo překonat
hologram 2Paca, už vůbec ne hologram Elvise. Škoda. Velká škoda.
Žádné komentáře:
Okomentovat