Příběh jedné fotky

Znáte to vnitřní rozpoložení, když se zapojíte do nějaké debaty, která se změní ve spor o něco. Vy na základě domněnky tvrdíte, že je to tak a vaši oponenti jsou jiného názoru. A protože vás zajímá, jak to teda je (samozřejmě byste strašně rádi měli pravdu vy), začnete se předmětem sporu zabývat hlouběji. 

Začnete hledat na netu. Žádný jasný důkaz se vám ale nedaří najít, stále jde jen o domněnku. Tím se dostanete do fáze, kdy zkrátka chcete zjistit jak to je a je vám už jedno, jestli máte pravdu vy nebo váš oponent. A pak se vám skrz několik webů poštěstí pravdu najít. A nejen to. Poštěstí se vám objevit i skrytý příběh, který je s předmětem sporu spojený. Víceméně to se teď přihodilo mně.

Předmětem jisté debaty na Facebooku byl tento (asi dost raritní) snímek Michaela Jacksona.

Spor byl o to, zda je to fotografie nebo obraz. Spor to byl samozřejmě banální, dalo by se říct, že otravný. Ale jen díky tomu, že vznikl, jsem se rozhodl po původu snímku pátrat a samotného mě překvapilo, kam až jsem se dostal. Až k jeho samotnému autorovi a spolu s ním až do listopadu roku 1995. 

Autorem snímku je americký fotograf Robert Deutsch. Našel jsem si na něj kontakt a napsal jsem mu. K mému milému překvapení mi odepsal. Nejprve jen stručně, pár vět. Říkal jsem si – dobrý. Co jsi hledal, jsi zjistil, vyřešeno. Jenže má zvědavost byla příliš silná na to, abych to nechal být. Napsal jsem mu ještě jednou a poprosil o nějaké další detaily. Říkám si, no co, při nejhorším už neodepíše. Ale on odepsal a pár věcí ze spolupráce s Michaelem skutečně prozradil:

Tento snímek je opravdu fotografie. Jedna z těch, které jsme fotili pro USA Today. Byly pořízené na jeden z úplně prvních digitálních fotoaparátů. Fotili jsme to 8. 11. 1995, na titulní stránce USA Today vyšly u článku 9.11.1995.
Téma článku bylo zásadní: Michael si velice přál vyvrátit všechny ty bulvární výmysly, které o něm v té době kolovaly a které měly velmi negativní vliv na jeho zdravotní stav. Při focení však působil zcela uvolněně a vesele.
Focení se uskutečnilo v jeho apartmá ve Four Season v New York City. (Mimochodem, myslím, že fotky se nám velmi povedly.)
Michael byl velice slušný a vstřícný. Pracovat s ním bylo moc příjemné, protože souhlasil prakticky s každým nápadem, který jsem mu nabídl. Dbal jen na to, aby na snímcích dobře vypadal.
Jak už jsem zmínil, fotil jsem na jeden z úplně prvních digitálních fotoaparátů a to Michaela velice zaujalo. Ukazoval jsem mu, co všechno ten foťák umí a vůbec jsme se celý den hodně bavili o moderní foto technice. Zajímalo ho v podstatě všechno.
Velkou novinkou pro něj a svým způsobem vlastně i pro mě bylo, že hned jak jsme ty snímky nafotili, okamžitě jsme se na ně mohli podívat v mém notebooku a říct, jestli se povedly nebo je potřeba něco přefotit a pak jsem je ihned poslal do redakce, abych stihnul uzávěrku. Vzpomínám si, že tahle část procesu ho bavila snad nejvíc. Aby ne, vždyť to bylo v roce 1995 - tehdy to byla novinka.
To je v kostce asi tak všechno.

Zkusil jsem to konkrétní vydání USA Today najít v jejich archivu, ale samozřejmě tam není. Na poněkud naivní dotaz, zda by se dalo nějak sehnat třeba PDF, mi Robert odepsal stručně:

„I have no way that I know of to get a pdf of the paper from 1995.. maybe a library?“

Takže smůla. Neboť abych se šel do knihovny v Praze zeptat na výtisk USA Today z roku 1995, zas tak naivní nejsem. :-)