Stručný souhrn aktuálního vývoje v naší "svobodné" společnosti:

- dítě nepatří rodičům, ale státu resp. státům, takže nezáleží, ve kterém státě bude žít a kdo jej bude vychovávat.

- jediná správná, přijatelná a hlavně bezpečná výuka je ta hromadná a samozřejmě kontrolovaná státem, protože jen stát nejlíp ví, co a jak se děti mají učit, aby se v životě dokázaly uplatnit. 

- nikdo neví líp než stát, jak a čím se starat o své zdraví, jak a čím léčit různé nemoci a choroby. Takže máte-li pocit, že by vašemu zdraví pomohlo víc něco jiného než co upřednostňuje stát, je to zakázaný pocit.

- stát ví lépe než každý zvlášť, kdy je vhodné chodit nakupovat a aby nikdo náhodou nežil v omylu, že nakupovat se smí, když se to zrovna hodí, tak takovým lidem stát jednoduše řekne, kdy se to opravdu nesmí.

- stát samozřejmě taky ví líp než kdokoli z nás, jak se má správně podnikat a tak pro jednotlivé podnikatelské obory průběžně vymýšlí nová pravidla (čti: regulace), aby si snad někdo nechtěl dovolit svůj business řídit jinak než jak povoluje stát.

- stejný přístup má stát i k zákazníkům. Pokud se někdo domnívá, že si může koupit, co chce, že může utrácet za co chce, ať už pro zdraví nebo pro potěšení či pro radost, stát ho velmi ochotně - často za ozbrojeného dohledu - vyvede z omylu. Stát ví přece nejlíp, za co je rozumné utrácet. Pokud má někdo chuť utrácet za něco podle státu nerozumného, stát má snadné řešení: Takové utrácení zakáže.

- snad i proto, aby si každý dobře rozmýšlel, za co bude utrácet, pro jistotu zhruba 52 % svých ročních příjmů musí odevzdat státu, protože stát ví samozřejmě mnohem líp, jak s vašimi penězi naložit. Bláhový ten, kdo chtěl své výdělky využit na něco jiného než stát.

Bláhový ten, kdo by rád svůj život žil jinak než jak schvaluje stát.