Selfie aneb klasické „udělej si sám“

Prý je to odporný novotvar označující novodobou úchylku. Prý je to nová psychická nemoc. Prý je tento krátkodobý fenomén příklad úpadku společnosti. Zajímavé. Jen málokterá činnost a s ní přímo spojený výraz vyvolává tak protichůdné reakce, jako „selfie“. Přitom stačí trochu zapátrat po netu a člověk hned ví, že jsou to jen rádoby odborné, přitom faktů neznalé řeči. Jaká jsou tedy fakta?

První vyfocení sebe sama je starší než internet

Robert Cornelius

Mathew Brady

Je to vlastně velká kuriozita, že jedna z prvních fotografií vůbec a nejspíš historicky první portrét je autoportrét, tedy dnes tolik kritizovaná selfie. V roce 1839 ji ve Philadelphii pořídil amatérský chemik a nadšenec do fotografování Robert Cornelius. Zdroje uvádějí, že mu to trvalo něco kolem minuty – sejmout krytku objektivu, rychle si sednout na správné místo před objektiv a pak čekat a doufat, že z toho něco bude. Dovedete si takový proces představit dnes, kdy na světě vzniká každou minutu víc fotek, než vzniklo celkem v 19. století (údaj z roku 2012)? A rozhodně nebyl jediný. Nejznámější fotografie (pořízená asi v 1875) amerického fotografa Mathewa Bradyho, který se proslavil fotkami Občanské války, je také autoportrét.

Selfie je starší než Instagram i Facebook

Záliba ve fotografování k lidstvu patří v podstatě úplně stejně jako záliba v cestování nebo v rychlá auta. Zajímavé jsou některé statistiky a srovnání, ze kterých vyplývá, že lidstvo se chová víceméně stále stejně, vyvíjí se jen používání technických možností, především s ohledem na jejich dostupnost.

Víte, že se odhaduje, že už kolem roku 1960 bylo ze všech pořízených fotek asi 55 % zaměřených na miminka? Se selfies to nesouvisí. Je to jen zajímavé srovnání, když dnes mnozí kritizují, že dřív si rodiče své děti tolik nefotili. Fotili. Jen ty fotky místo v albech na Facebooku měli v albech doma v knihovně. 

Víte, že z celkového počtu přes dvě miliardy fotek na Instagramu (v iOS je aplikace od roku 2010, v Google Play od 2012) jich pouze kolem 180 milionů má označení #food (plus nějaké další miliony má #meal a #eat a pár dalších slov)? To je překvapivě nízké číslo vzhledem k tomu, jaký fenomén se focení jídla zdá být. Ale zpět k tématu tohoto textu.

Selfie (výraz ani focení sama sebe) není produkt uživatelů Facebooku nebo Instagramu. Jak už bylo řečeno, auto foto portréty jsou populární už od dob první fotografie člověka.

První větší boom v publikování fotek sebe sama online přišel s popularitou prvních velkých komunitních profilových serverů MySpace (2003) a Flickr (2004). Ani český internet nezůstal pozadu. Server Líbím se ti (spuštěn 2002, obnoven 2006) byl svého času podobně populární jako je dnes Facebook. Slovo selfie ještě neexistovalo, respektive ho nikdo neznal, přesto lidi sami sebe rádi fotili (ať už před zrcadlem nebo přímo s rukama nataženýma před sebe) a fotky tam nahrávali. S nástupem digitálních foťáků a foťáků v mobilech se focení stalo mnohem jednodušší, rychlejší a hlavně levnější.

Čím kratší, tím víc Austrálie

Rozbitý spodní ret - Nathan Hope

Slovo selfie, původně psané selfy, pochází od milovníků slovních zkratek. Australané zkrátka rádi zkracují a místo celých výrazů (tím spíš, když se skládají z více slov), použijí jen ten nejnutnější začátek a doplní jej –ie (dříve –y). Proto se selfie nejprve psalo s ypsilonem, pak ale zvítězila –ie verze. V mediálním prostoru se slovo poprvé objevilo nejspíš díky chlapíkovi jménem Nathan Hope, trefně přezdívaný Hopey. V září 2002 na online fórum jednoho pořadu o péči o sebe stanice ABC poslal vzkaz o svém úrazu v opilosti. Na konci vzkazu se omlouval za detailní záběr „byla to selfie“, tedy v té době fotil sám sebe naslepo. 

Výrazu i pořizování selfie se věnoval designér Jim Krause ve své knize Photo Idea Index z roku 2005. „Selfie se říká tomu, když fotoaparát namíříte proti sobě. Práce s odhadem, který je při focení selfie potřeba, se projeví na vtipně zachycených fotkách,“ popisuje. „Jestli vás baví autoportréty, experimentování a blbnutí a nevadí vám, že tím fotky můžou postrádat umělecké vyznění, digitální foťáky jsou pro vás ideální volba.“

S nástupem Facebooku (2004), už zmíněného Instagramu a podobných zábavných foto aplikací, se snadnou dostupností digitálních fotoaparátů široké veřejnosti, a hlavně s nástupem smartphonů (iPhone byl uveden na trh v roce 2007) a dobrou dostupností mobilního internetu se pouze logicky začal razantně zvyšovat počet lidí se zálibou ve fotografování a tedy i s pořizováním autoportrétů a jejich publikování.

Největší boom selfie přišel v letech 2012 a 2013, když se objevily auto portrétní fotky prezidenta Obamy a Papeže. Ve smyslu „když může americký prezident, i papež, můžu i já“ se obliba focení selfies v druhé půlce roku 2013 zdvojnásobila. Na základě toho všeho pak instituce Oxford Dictionaries prohlásla výraz selfie slovem roku 2013.

Nejretweetovanější (nejsdílenější na Twitteru) a v médiích ještě několik dní po té intenzivně diskutovaná fotka z 86. udílení Oscarů (2014), kterou iniciovala moderátorka Ellen DeGeneres, byla už jen třešnička do světového selfies alba. 

Nejslavnější skupinová selfie, kterou iniciovala Ellen DeGeneres (uprostřed v bílem) a vyfotil Bradley Cooper (zcela vpředu) na 86. slavnostním předávání Oscarů. (Zleva: Jared Leto, Jennifer Lawrence, Channing Tatum, Meryl Streep, Julia Roberts, Kevin Spacey, Brad Pitt, Lupita Nyong'o, Angelina Jolie, Peter Nyong'o Jr.)

 Nicméně právě od té doby je selfie vnímaná jako aktuální fenomén. U senzacechtivých médií to člověk nakonec i chápe. Že se tím údajně zabývají vědci, hledajíce v zálibě fotit se psychickou nemoc, je vlastně jen další dílek do humorného seriálu „vědci zjistili, že…“

Ve skutečnosti lidé dělají pořád to samé, co před deseti, dvaceti nebo sto lety. Jen prostředky k tomu má mnohem víc lidí než dřív a jen se pro to v posledních několika letech ujal jeden universální všem srozumitelný nezávadný název. That’s all. :-)